Sudoměřičtí našli kus své historie při sběru
Sudoměřice u Tábora/ Odhadem celá třetina tří set obyvatel se může pochlubit členstvím ve sboru dobrovolných hasičů. Sboru, jehož ustavující schůze se konala 24. května v roce 1903 a do jehož řad se přihlásilo 14 členů činných a 19 přispívajících. Každý jako zápisné zaplatil dvě koruny včetně dvoukorunového ročního příspěvku. Hned následující rok si hasiči za své peníze a peníze od obce kupili ruční vozovou stříkačku. Stejným mechanismem to funguje i dnes. Nebýt pomoci obci, měli by hasiči problém s existencí. Z penězi financují například opravy technického zařízení, které vlastní. "Díky dvaceti tisícům od obce a dotaci ve výši padesáti tisíc od krajského úřadu jsme si mohli dovolit před dvěma lety koupit plovoucí motorové čerpadlo, které má tu výhodu, že ho lze použít i do studny v místech, kam se běžně s technikou nedostaneme," pochlubil se starosta hasičů Rudolf Sirotek a prozradil, že jim zbylo také na starší pikap. Hasiči na oplátku pro obec vyřezávají dřeviny a starají se o kulturní blaho všech obyvatel. Jeho nedílnou součástí je kromě pomoci při organizování srazu rodáků i hasičský a masopustní ples, stejně jako masopustní průvod. S hasičským plesem mají spojenou i hezkou tradici, kdy do každého stavení předem roznášejí pozvánky. "Běžně se stává, že lístek si koupí staří lidé, kteří na ples vlastně ani jít nechtějí a tím nás podporují," dodal velitel. Tato tradice má tři dvojce, které ji zajišťují, i jednu stinnou stránku. "V každém stavení dostaneme něco na zdraví. Jedna dvojce by tak neměla šanci celou vesnici bez úhony obejít," poznamenal s úsměvem Sirotek. Stejně jako další sbory dobrovolných hasičů, objíždějí Sudoměřičtí soutěže. Nedostatek času jim nedovolí věnovat se Táborské hasičské lize, která se koná téměř každý víkend. "Jezdíme tedy bojovat na okrskové a výroční soutěže. Kluci se věnují o víkendech hlavně fotbalu, a zápolení absolvujeme hlavně my starší," uvedl velitel. V letošním roce zvládli absolvovat pět soutěží. Poháry, které si odtud vozí, zatím spočívají na dně krabic. V hasičské zbrojnici je místo tak akorát na strojní zařízení. Na stříkačku PS 12 i na starou "kačenu" Tatru 805. Své místo ve zbrojnici i relikvie, kterou je starý hasičský žebřík s mosaznou tabulkou s rokem 1918. Pro sbor mají velkou historickou hodnotu i nedávno nalezené staré zažloutlé knihy sboru i s účtenkami. Na ně narazili členové při sběru šrotu v opuštěném domě. Za fungování místních hasičů se největší měrou zasadil již zemřelý František Jaroch. Právě on v sedmdesátých letech sbor pozvedl a dokázal udržovaat na vysoké úrovni. Uměl členy vyburcovat, urovnat spory a pomohl tam, kde bylo třeba. Jemu tedy určitě patří největší dík. A to nejen od 84 členů sboru, z nichž je 32 žen, ale i od celých Sudoměřic.
viz. Táborský deník č. 241
čtvrtek 15.října 2009